Středověk 1971 – 85

Velice silný tým v posledním ročníku 1.národní ligy který se hrál ještě na antuce venku (1971 – 72), s přehledem a velkým náskokem zvítězil a poprvé v historii MFF postoupil do extraligy. Velikou zbraní byla taktická vyspělost (už tenkrát tradičně společenství chytrých lidí), všestrannost hráčů (na tu Zdeněk Malý velice dbal formou „školek“ – řady cvičení ve dvojicích a trojicích), urputná bojovnost, velmi šikovná dvojice výborně útočících nahrávačů (L.Bičík – Miller) a kvalitní trenérská dvojice Zdeněk Malý – Milan Pospíšil. Byly to znaky, které „Matiku“ nadále provázely až na vyjímky i v desítkách příštích let.

Vítězství v 1.NL 1971 – 72 znamenalo první postup do extraligy

Zdeněk Malý současně v tomto období působil ve dvojici s Karlem Lázničkou u národního družstva ČSSR a zúčastnil se OH v Mnichově 1972. Kádr spíše na tréninku rozšířili talentovaní studenti fakulty Šutka, Kemmler, Smetana a Pospíšil.

Extraliga 1972/73

Extraligové družstvo MFF 1972 Horní řada zleva Malý (trenér), Jirásko,I.Bičík,Barda,Tomášek, Slepička, Mika, Jarolímek (vedoucí, ve dřepu opět zleva Popelka, Braniš, L.Bičík, Strakoš, Jinoch a Miller. Na snímku chybí trenér Pospíšil a hráč Maleček.

 Projev družstva v extralize ovlivnily zásadně dvě věci – nejvíce asi chronické zranění zápěstí „Tužky“ Vládi Millera, které rozbilo zaběhnutou nahrávačkou dvojici L.Bičík – Miller a potom příchod Zdeňka Miky z Potrubí, jednoho z tehdejších nejlepších smečařů, který výrazně posílil ofenzívu družstva – zejména hru na bod. Jako perspektivní hráči přišli z Přírodních věd Martin Braniš a z NHKG Ostrava Nikolaj Strakoš. Dobré výsledky v přípravě (předligový turnaj v nové hale UK na Zeleném pruhu) naznačovaly do soutěže opatrný optimismus; Matika skutečně sehrála v soutěži poměrně důstojnou roli a nakonec sestoupila z předposledního místa (9.MFF Praha, 10. ČH Bratislava) se 6 vítězstvími; památná byla zejména ta se špičkovými družstvy tehdejší extraligy Zbrojovkou Brno a Aerem Odolena Voda.

1.NL 1973 – 74

Pro 1.národní ligu 1973/74 pak Matika patřila jednoznačně k favoritům soutěže a i sami hráči by tehdy „nepostup“ považovali za neúspěch. Zpět do Potrubí odešel Mika, činnost v áčku ukončili Maleček, Popelka. Družstvo bylo velmi kvalitně doplněno mladými hráči – v Matice se objevil bývalý juniorský reprezentant a odchovanec Lokomotivy České Budějovice Jiří Linha a ze špičkového týmu 2.NL Slavoje Vyšehrad přišli Zdeněk Pavelka a Stanislav Stehno; všichni tři přes nízký věk (21 let) už zkušení hráči, Stehno navíc už jako akademický reprezentant ČSSR. Všichni tři také do hry družstva výrazně zasahovali. Průběh ročníku je podrobně popsán v rubrice „Vzpomínky“ – „1974 – jak jsme postoupili“ a tak jen to základní – odehrál se rekordně dlouhý ročník 1.NL v maratónu 44 utkání od konce září do konce dubna a MFF v něm zvítězila v dramatickém závěru na poměr setů před překvapením soutěže Duklou Kolín.

MFF 1973. Postup do extraligy. Stojící zleva Malý, Smrčka, Šutka, Smrčka, Barda, Miller,Pospíšil a Linha, ve dřepu I.Bičík,L.Bičík,Pavelka, Stehno, Jinoch, vepředu Braniš

O postup se tehdy zasloužili pod vedením trenérské dvojice Malý – Pospíšil hráči I.Bičík, L.Bičík, Barda, Braniš, Dienstbier, Jinoch, Kopecký, Linha, Miller, Pavelka, Smrčka, Slepička, Stehno, Šutka a Tomášek.

Extraliga 1974 – 75

Do dalšího ročníku extraligy vstupovala Matika opět s opatrným optimismem, na družstva z ocasu se opět cítila a tomu i nasvědčovaly :

  • výsledky z přípravných turnajů před sezónou;

  • výborná forma družstva na přípravném zájezdu do Itálie;

  • S.Stehno se před zahájením soutěže zúčastnil MS v Mexiku a Matika tak poprvé i zatím naposled v historii měla v kádru někoho ze současné reprezentace;

  • z Dukly Liberec se vrátil po ZVS „Mamut“ Pepík Jirásko.

Do kádru přibyl Kubát a Špaček z VŠ Praha, oba mladí hráči s velkými předpoklady – „Sosan“ Mirek Kubát s virtuosní nahrávačkou technikou a levák „Špágr“ Rudolf Špaček s opravdu extrémním výskokem od Pána Boha. S aktivní činností v áčku skončil Slepička, do béčka odešli Dienstbier, Kopecký a Smrčka.

Před začátkem extraligy bylo jasné, že případný úspěch v podobě udržení se bude odvíjet od výsledků utkání se Škodou České Budějovice, Vítkovicemi a Chemičkou Ústí; jakékoli vítězství navíc by byl jen příjemný bonus. V začátku soutěže se to podařilo ale jen částečně, Vítkovicím v domácích utkáních MFF podlehla po tuhém boji 2:3 a 1:3 a z Budějovic přijela s poměrně úspěšným výsledky 2:3 a 3:2. V soutěži nakonec i přes řadu dobře odehraných utkání zejména se silnými soupeři (RH Praha, Aero Odolena Voda, Zbrojovka Brno) zvítězila jen 4x (Škoda ČB 2x, Vítkovice venku a Slavie Praha VŠ doma), obsadila poslední místo a opět sestoupila do 1.NL. Ze čtyřech vítězství hřálo asi nejvíce to v pražském vysokoškolském derby s VŠ Praha 3:1; VŠ tehdy byly střediskem vrcholového sportu ministerstva školství s podmínkami nesrovnatelnými s klasicky amatérským sportem v MFF.

Soupiska extraligového družstva : Barda, I.Bičík, L.Bičík, Braniš, Kubát, Linha, Jirásko, Miller, Pavelka, Stehno, Špaček, Šutka a Tomášek.

 

 

Výstřižky z dobového tisku dokumentují tři ze čtyř vítězství áčka v extralize 1974/75

1975 – 85

 V sezóně 1975/76 po sestupu odešli Stehno (Aero), Jirásko (Jablonec), činnosti zanechal vzhledem ke studiu na lékařské fakultě Linha a I.Bičík přešel do B družstva. Sestup družstvo příliš nepoznamenal, kádr i přes odchody zůstal stále velmi silný a výsledkem bylo nakonec 3.místo v 1.NL.

V dalších letech bylo družstvo výkonnostně taženo hráči, kteří v MFF zažili extraligu, na hřišti se objevovali pravidelně L.Bičík, Pavelka, M.Kubát, Špaček, Tomášek, Miller, Braniš a Šutka, velkou posilou se ukazuje po příchodu z VŠ Praha „Charlie“ Karel Zapletal. Matika se i nadále ukazovala většinou v popředí druhé nejvyšší soutěže.Krátce v ní hrál i J.Kubát z VŠ a nezapomenutelnou sportovní i společenskou stopu v něm zanechal tehdy student Právnické fakulty „Kráca“ Vláďa Kracík.

MFF se ve druhé polovině 70.let 20.století pohybovala neustále v horních patrech soutěže, dokumentuje to i konečná tabulka soutěže v ročníku 1977/78

S postupným ukončováním kariéry těchto hráčů ale výkonnost družstva klesá. V roce 1978 už na soupisce nebyl Tomášek, Miller, 1982 ukončil kariéru v áčku Pavelka. Ke zbytkům původních extraligových hráčů z roku 1975 kolem L.Bičíka přišli mladí hráči, ale nebyli adekvátní náhradou, většinou po dokončení studia z Matiky opět zmizeli a až na vyjímky (např. Šutka, Škoda, Němec, Palát, Laušman, Kotál a možná další) nezanechali v družstvu i v celé Matice trvalou stopu.

MFF 1982. Horní řada zleva Malý (trenér), Skalička, Delong ,Revész, Vojtek, Kotál, Jovanovič, Jinoch(as.trenéra), dolní řada Bartoš, L.Bičík, Bačina, Mareš,Braniš a Svoboda

 Na soupisce áčka se na přelomu 70.-80.let postupně objevují bratři Jovanovičové, Mareš, Psotka, Hoření, Vencovský, Sixta, Škoda, Kehár, Delong, Svoboda, Lenc a další, později v mladší generaci Bačina, Bartoš, Brunclík, Černý, Chalupa, Laušman, Karpíšek, Kukrecht, Marcoň, Němec, Pecháček, Procházka, Revész, Ruckensteiner, Skalička, Vaněk, Vojtek, Žampa a další. Tým je veden stále Zdeňkem Malým, kterému v tomto období asistoval bývalý dlouholetý hráč Josef Jinoch.

Zajímavostí tohoto období je :

– cca dvouleté působení nahrávače a bývalého reprezentanta Jaroslava Stanča (Zbrojovka Brno, Dukla Liberec, Aero Odolena Voda) na sklonku jeho kariéry v letech 1983 – 85, zřejmě nejtalentovanějšího hráče naší (československé a české) volejbalové historie;

– start MFF B ve 2.NL v letech 1982 – 84; páteř družstva tehdy tvořili bývalí hráči áčka, kteří prošli extraligou počátkem 70.let. V sezóně 1982/83 ve 2.NL béčko dokonce zvítězilo a zúčastnilo se kvalifikace o 1.NL společně s áčkem jako sestupujícím! V baráži významně přispělo památným vítězstvím nad moravským favoritem Hutní Montáže Ostrava k záchraně áčka v 1.NL. Z 2.NL béčko sestoupilo v další sezóně 1983/84 administrativně (i když obsadilo 2.místo za Baníkem Příbram) vlivem sestupu áčka z 1.NL. V tomto družstvu tehdy výkonnostně vyrostla pozdější dlouholetá opora áčka „Zelí“ Jirka Kotál.

Od roku 1984 pak áčko poměrně dlouho startuje ve 2.NL – 3.nejvyšší soutěži. Příčiny sestupu a stagnace výkonnosti v těchto letech byla prosté – družstvo bylo tvořeno téměř výhradně studenty bez valných zkušeností, trpělo jejich migrací a vzhledem k nízkému průměrnému věku kolísavou výkonností. Navíc postrádalo „tahouny“ – výrazné opory. V soutěžihrálo se střídavými výsledky – 1984/85 1.místo a neúspěšná kvalifikace, 1985/86 ale dokonce až 4.místo, což už bylo výrazně pod možnosti týmu.

 

Comments are closed.